Oficielní program podniku (který baví diváky dodnes) z toho roku u nás anoncoval největší podívanou na zeměkouli plnou obveselení a zábav, předváděných denně ve dvou představeních. Dobový tisk pravidelně celý červen útočil na zvědavost diváků reklamou na opravdovou světovou výstavu moderních pamětihodností, cirkus, hippodrom, menažerii a výstavu cvičených zvířat tohoto obrovského zábavního podniku, po 50 let (od založení) pýchy Ameriky. Jak psaly všechny deníky té doby: „na 67 železničních vozech, které tvořily celkem 4 vlaky po 17 vozech cirkus přepravoval 12 mohutných elektricky osvětlených stanů pro celkem 12 000 sedících osob. Lákal na 1000 mužů, žen, 70 koní v kruhu, trpaslíků, tetovaných, polykače mečů, dámu s dlouhým vlasem a plnovousem, hocha se psí hlavou, muže bez rukou a dalších 1000 původních věcí a podivuhodných her. Na téměř nekonečnou řadu nejnovějších produkcí a výkonů neohroženosti a krkolomné odvahy, které nikde jinde nejsou k vidění a poprvé se ukazují“. V tištěném programu i na kolosálních litografických plakátech (některé dnes uloženy v Náprstkově muzeu v Praze), které zaplavily nároží a všechna veřejná místa dále lid četl a mohl vidět upoutávky na stádo slonů, velbloudy, dromedáry, zebry, medvědy, opice aj., vzdušné speciality, japanské a jiné orientální žongléry, siláky, šviháka-kostlivce, lamače řetězů, magnetickou dámu, albína, vymykače údů a kloubů, dívku s mechovitými vlasy, nejtlustšího muže, lidského ptáka pštrosa, bleskorychlého počtáře, lidský polštářik na jehly, muže s kamennou lebkou, člověka pudlíka, Jo-jo gumového muže a další živoucí abnormity, zrůdnosti a jiné pozoruhodnosti. Také na mezinárodní sraz bláznů a sdružení šprýmovných mužů jako augustů, šašků, tatrmanů, hlupáků, paňáců, Michlů, harlekýnů a ťulpasů, spojujících své bláznovské kousky v pantomimu. Vedle velké vojenské kapely rovněž na dostihy a závody ušlechtilých koní, poníků, dámských jockeyů, rychloběžců, římské jízdy povozem i závodu mezi mužem a koněm na velké hippodromové dráze a mnoho jiných rarit jakých nikdo nikde dosud neviděl. Vše ve vícemanéžových stanech za vstupné od koruny dvacet až po 6 k za lóže, děti za polovic. Tolik pověstná barnumská reklama zakladatele cirkusu, největší postavy v dějinách reklamy (pro mistrně prováděnou reklamu zvaný americký král humbuku) a velice schopného (i v Praze roku 1885 vyšla jeho kniha Jak se dělají peníze) Phinease Taylora Barnuma (1810-1891), o kterém Brněnské noviny saisony 1901 psaly: „vyprávějí o sobě, že přinášejí nejrozsáhlejší varieté celého světa, největší cirkus, který vyhledal vždy umělce nejdokonalejší, od nichž mohl být přesvědčen, že celý svět k němu opět přitáhnou. A měly pravdu! To udržuje podnikatele Barnuma a Baileye nade všemi podobnými podniky ve výši. Proto také jakmile něco se někde objeví, co vzbuzuje přitažlivost a obdiv obecenstva, ihned octne se to v jejich podniku. Zcela proti pravidlům v podnicích jiných udržují si BB veškeré nejlepší síly na to, aby nepřešly do podniků jiných. Z toho důvodu musejí vyhledávat i místa na cestě se nalézající mezi většími stanicemi, kde třeba nuceni jsou na obyčejnou režii (asi 10 000 zl. denně) přisadit, aby jen personál zaměstnali a nemusili propouštět. Obrovský náklad spojený se stěhováním a reklamou, nahradí se tím, že zkrátí co možná pobyt na místě. (pozn.autora většinou jeden den, v Plzni dva, v Brně tři, v Praze šest) 3 dny stačí, aby se veškeré obecenstvo vystřídalo a tím zamezí se zároveň ovšednění podniku a přepínání sil obecenstva. Kdo se chce podívat, najde k tomu za některý ze 3 dní dost času. I toto krátké meškání na místě jest pravý opak od zvyklosti různých kočovných zábavných podniků domácích, kteréž se na jedné stanici tak zasedí, že se obyvatelstvu omrzí a znechutí (srovnej dnes 2015 nový nesrovnatelně menší cirkus Alex junior dlel v Č.Budějovicích i v Brně 10 dní). Podobnou rychlostí jako stěhování, anoncování (reklamní bílý vůz se zlatými nápisy, velkým kotlem k vaření lepidla a 20 zřízenci, kteří byli již od 5 hodin na nohou, jezdil tři týdny napřed) a umístění pokračuje i představení – bez přestávek, takže diváci sotva stačí chápat a nemají pokdy se nudit dlouhou chvílí. Přitom účelně stupňují se umělecké výkony od začátku představení ke konci až do krajnosti. To Barnuma udělalo slavným a boháčem“.

Účinkování světově proslulého podniku Barnum a Bailey v Brně přesně dle bodů programu popisuje i Vladimír Ustohal (In: Z brněnských manéží): „V pátek 21. června ráno se obrovské zástupy diváků u rosického nádraží a v Plotní ulici konečně dočkaly příjezdu 4 vlaků slavného cirkusu. Kolem deváté bylo vše vyloženo a Kolištěm a Novou ulicí se vydaly nekonečné řady cirkusových vozů tažených troj a čtyřspřežím. Spolu s nimi ulicemi táhly karavany slonů, velbloudů, zeber, lam, antilop, koní a dalších čtvernožců pěkně spořádaně v dvojstupu až na vojenské cvičiště v Králově Poli. Bylo v místě, kde dnes je areál vysoké školy veterinární. Celou cestu od nádraží lemovaly davy nadšených diváků. V krátké době bylo vztyčeno 12 obrovských stanů. Do cirku se vchází obrovitým stanem téměř sto metrů dlouhým. Podél stěn přežvykují obyvatelé dvou velezvěřinců. Uprostřed na zvýšeném pódiu mezi nimi přešlapují před užaslými diváky „speciality“ cirkusu. Je to „živý kostlivec“ hubeňour Coffey, vedle jeho protipól více než dvoumetrákový Donald. Pak pan Wells „živá kovadlina“, který si dává na hlavě rozbíjet strašlivými údery perlíkem žulový hranol. Potom další hříčka přírody, dáma s plnovousem. Jejím sousedem je chlapík s kůží vytahovatelnou do libovolné délky. Je tu zázračný počtář a polykač mečů. Černoch popíjející petrolej. V ústech si zapaluje knot, sahající do žaludku. Následují další a další lidské abnormity. Diváci mají oči navrch hlavy! A je tu hlavní cirkusový stan, obrovitá stavba v délce sto osmdesáti metrů! V clipsovitém prostranství jsou tři manéže, dvě jeviště, a mezi těmito místy k produkcím a prostorou pro diváky běží velká okružní dráha. Ve vzdušném prostoru v kopuli cirku se houpají lesklé hrazdy akrobatů. Hudba řízně vyhrává a jakmile se sedadla zaplní, nastupuje tři sta účinkujících. Dvouhodinový program má sto čísel. V celé prostoře se odehrávají současně. Nevídaná atrakce!“.

A pokračuje: „Také další den, v sobotu 22.června jsou obě představení odpolední (ve 14 hodin-pozn.autora) a večerní (v 19 hodin), zcela nabitá. Na dvou posledních představeních 23.června, je návštěvnost již poněkud slabší, ale tisíce diváků v ulicích si nedají ujít příležitost znovu nespatřit celou cirkusovou karavanu loučící ses Brnem. V devět večer první vlak odjíždí do Prostějova, poslední v jednu hodinu po půlnoci“.

A V.Ustohal se poděluje i o své cenné dojmy: „Sympatie českých obyvatel Brna si Barnum a Bailey získali především plakáty, programy a vstupenkami tištěnými převážně česky. Úžas pak vyvolaly neuvěřitelně obrovité rozměry cirku, vzorný pořádek a přesná a klidná práce několika set zaměstnanců. Samotný cirkusový program však diváky poněkud zklamal. Byl to hotový bábel (Babylon), který i velmi pozorný divák nestačí sledovat. Barnum byl velkým blázincem na kolečkách..“

To potvrzuje i známý dopsaný vpisek na dobové pohlednici z roku 1901 z představení cirkusu, kde je produkce označená jako velký podvod…Ona barnumská reklama je ostatně dodnes synonymem pro nadsazené až klamavé zveličování a v případě panoptika (jakési muzeum zvláštností) podniku jistě i faktem, kdy majitelé obratně vydělávali na bezmezné lidské zvědavosti a naivitě, nic však neměnícím na kolosální a obdivuhodné velikosti cirkusu. Rozhodně však nekoresponduje s názorem a závěrem pojednání o cirkusu Barnum a Bailey v doprovodné publikaci k výstavě v prachatickém Muzeu české loutky a cirkusu- Cirkus jede do světa v roce 2013, kde se na straně 3. píše: „Podle pamětníků ale rozsah a kvalita programu zdaleka neodpovídaly tomu, co se slibovalo, dal se klidně srovnat s programem větších českých cirkusů, na které bylo publikum v té době zvyklé. Stejně tak návštěvy dalších zahraničních cirkusových podniků po celé období první republiky byly pouze doplněním vystoupení desítek podniků domácích, které se od těch zahraničních dramaturgií ani úrovní příliš nelišily“. Nesrovnatelné a patriotické, neboť v českých zemích totiž na počátku 20. století kočovaly nevelké rodinné podniky, spíše jen menažérie, kdy i později největší český cirkus Kludský se teprve v roce 1902 a dále (dle názoru Dominiqua Jando z Circopedie právě po vzoru návštěvy BB Čech a Moravy), prokazatelně tedy až dlouho po návštěvě amerického cirkusu u nás, teprve rozrostl z menažérie v cirkus až velkopodnik, který největší slávy a velikosti dosáhl až ve 20tých a počátku 30tých let minulého století. Žádný český putovní podnik té doby se nepřepravoval po štacích 4 vlaky a nemohl si dovolit platit vícero (stovky) zaměstnanců, natož v jednom programu mít to široko daleko nejlepší, což ostatně platí podnes…

Na základě mravenčí práce s dobovým tiskem tehdejší monarchie se mi podařilo po 114 letech poprvé zrekonstruovat přesnou trasu i s datumy a vyvracím tak nepotvrzené dosavadní zprávy o místech, kde měl cirkus Barnum Bailey tehdy všude vystupovat jako např. Mariánské Lázně (R.Švandrlík, in: Mariánskolázeňské listy,10.dubna 2008, roč.15, str.2).

Slovutný podnik Barnum a Bailey tedy u nás zaručeně a ověřeně navštívil a svůj, co do velikosti, dosud nevídaný program prezentoval v těchto městech: přejel k nám z rakouského Lince, kde vystoupil ve dnech 5. a 6.června roku 1901 a na dnes českém území tedy poprvé vystoupil dne 7.6.1901 v Českých Budějovicích, pouhý jeden den!; 8. a 9.6. už vystoupili 4x v Plzni; 10.6. dával dvě představení v našem Chebu; o den později a tedy 11.června již v Chomutově; odkud najel do Ústí nad Labem, kde ho nadšené publikum mohlo shlédnout dne 12.6.; následující den od 13. do 18.června roku 1901 v Čechách nejdéle (tedy 6 dní) vystupoval v hlavním městě Praze na Invalidovně; poté následovala vystoupení 19.6. v Kolíně; 20.6. v Jihlavě; ve dnech 21. – 23.6. ve výše zmiňovaném Brně; dále 24.6. v Prostějově; 25.6. zcela prokazatelně opět jen jeden den v Olomouci; 26.6. v Opavě; 27.6. v Moravské Ostravě a 28. 6. roku 1901odjel do polské Bielsko-Bialé a dále Krakova..

Celkem tedy dnes neuvěřitelná, nebývalá a obdivuhodná šňůra ve 13 městech za 20 dní !! Klobouk dolů a palec nahoru pane Barnume….

© Mgr.Pavel Vaculík, etnolog, Chodov u KV, 2015

Zdroje: Budivoj, Pilsner Tagblatt, Hlas lidu, Brněnské noviny, Národní listy, Deutsches Volksblatt, Opavský týdeník, Egerer Zeitung, Nová doba, Humoristické listy, Lidové noviny, Labské proudy -vše z června roku 1901

Vladimír Ustohal, in: Z brněnských manéží (z archivu Antonína Hančla)

doprovodná publikace k výstavě Cirkus jede do světa, Národní muzeum, 2013

oficiální program cirkusu Barnum a Bailey z roku 1901 (ze sbírky autora článku)

Dominique Jando, editor Circopedia.org ( z osobní korespondence)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *